Malé firmy vydělávají velké peníze v „analogové ekonomice“
Zajímavý článek, který mapuje návrat analogových syntetizátorů z roku 2014, který napsal Jasper Hamill pro Forbes.
Představte si, že by Tim Cook nastartoval výrobní linky a začal chrlit Apple II namísto nejnovějšího Macbooku Pro. Svět by si myslel, že zešílel. Koneckonců, jaká normálně uvažující společnost by se rozhodla zahájit výrobu něčeho co bylo naposledy vyrobeno v 70. letech?
Přesně tohle bylo ale obchodní rozhodnutí šéfů Korgu v roce 2013. Korg je japonská nadnárodní společnost, která je jedním z největších světových výrobců hudebních nástrojů. Spíše než investovat do výzkumu a vývoje a vyvinout digitální nástroj budoucnosti se rozhodli znovu postavit analogový syntezátor nazvaný MS-20. Ten poprvé světlo světa spatřil v roce 1978 a ani né 10 let poté byl prohlášen za bezcený odpad. Jejich hazardní hra jednoznačně fungovala, protože nástroj vyprodali všude na světě. Nyní hrozí, že se připojí ostatní velcí hráči jako Yamaha a Roland a přinesou z dob před digitálních hodně milované „dizajny“.
Japonské nadnárodní společnosti by mohli zase mít k dispozici souboj, protože tyto notoricky konzervativní firmy se vřítily na tento trh nepozvaní a ten už je vyčerpán desítkami menších butikových výrobců. Jen v uplynulém roce několik společností, které se proslavily svými digitálními produkty začalo vyrábět nástroje starou cestou a vrátilo se k použití pájky, tranzistorů a kondenzátorů namísto těch a nul digitálního programování.
Legendární designér syntetizátorů Dave Smith, který nedávno získal Grammy za svou roli při vývoji protokolu nazvaného MIDI, který umožňuje komunikaci mezi hudebními nástroji mi řekl, že hudební svět prožívá druhý analogový „zlatý věk“ – a měl by vědět, protože byl jedním hrdinů prvního zlatého věku. Jeho firma, Dave Smith Instruments, je v čele této renesance ve výrobě hudby a jeho analogové nástroje jsou opět vidět na podiích po celém světě.
„Hudebníci oceňují možnost koupit nové analogové přístroje,“ řekl. „Předtím nakupovali starožitné věci, které měly více než třicet let, byly nespolehlivé a v podstatě se rozpadly, jen proto, že chtěli „ten“ zvuk. Nyní mají hudebníci tolik možností a můžou se rozhodnout podle toho jak instrumet zní, vypadá a jaký z něho mají pocit.
V technických termínech je analogová syntéza cosi starožitného. Byla zdokonalována a prodávána v šedesátých létech téměř současně Robertem Moogem na východním pobřeží a Donem Buchlou na západě. Moogova idea o syntetizátoru se stala šablonou pro většinu analogových nástrojů. Jednoduše řečeno analogový syntezátor pracuje na principu subtraktivní syntézy. Ta funguje kombinací základních průběhů generovaných dvěma nebo více oscilátory za účelem vytvoření složitější vlny, která je pak filtrována pro odstranění určitých frekvencí se subtraktivní (podle filtru). Přitažlivost těchto nástrojů spočívá v jejich teplém organickém elektronickém zvuku, ale také v jejich snadném používání. Dokonce i amatér mohl vzít Moogův slavný Minimoog nebo jiný analogový nástroj, potočit s několika otočnými kontrolery a během několika sekund vytvořit zajímavé zvuky.
Analog vládl světu od šedesátých let do poloviny osmdesátých let, kdy levnější digitální syntéza zaplavil trh. Digitální syntéza byla často mnohem lepší v imitování konvenčních zvuků jako klavíry nebo zvonky, ale znělo to studeně, sterilně a plastově. Moderním uším evokují méně kvalitní a trapnější hudbu vytvořenou v osmdesátých letech, zatímco analogové syntetizátory stále působí silně, organicky a živě. Nejoblíbenější z digitálních syntetizátorů je Yamaha’s DX-7, který používá FM syntézu. Ta je tak složitá, že prakticky vyžaduje doktorát z fyziky aby se dal naprogramovat jiný než nudný zvuk. Tento nástroj a jiné podobné trpěl také zřetelným nedostatkem ovládacích otočných kontrolérů což je činilo téměř neproniknutelnými. Digitální syntetizátory se nicméně prodávají tak dobře, že zbankrotovali analogové výrobce. Byly to temné dny pro analogovou syntézu.
Pevná sekvenční obvody Davea Smitha, jehož drsný, vibrující zvukový analogový Prophet 5 synth může být slyšet po všech časných nahrávkách od Madonny nebo Talking Heads, musel zavřít obchod. Ale po tom, co se tento krásně vytvořený, dřevěný nástroj zvířete stal vhodnějším společně s jinými analogy, protože hudebníci toužili po bohatém trojrozměrném zvuku, který digitální nedokázal přinést. V následujících letech ceny starých nástrojů stoupaly, protože nikdo je nevytvářel, přestože poptávka byla stále vysoká. Potom začaly digitální hardwarové syntezátory být nahrazeny softwarem
Firma Sequential Circuits od Davea Smitha, jehož drsný vibrující analogový Prophet 5 syntetizátor může být slyšet ve všech dřívějších nahrávkách od Madonny nebo Talking Heads, musel zavřít obchod. Díky tomu se však tento krásně vytvořený dřevěný nástroj stal ještě žádanějším společně s jinými analogovými syntetizátory, protože hudebníci toužili po bohatém trojrozměrném zvuku, který digitál nedokázal přinést. V následujících letech ceny starých nástrojů stoupaly, protože je nikdo nevytvářel přestože poptávka byla stále vysoká. Potom začaly být digitální hardwarové syntezátory nahrazeny softwarovými verzemi, které v podstatě prováděly stejné výpočty, ale mnohem levněji. Vypadalo to, jako by byly pravé trojrozměrné syntetizátory mrtvé. Což, pokud si vzpomenete, bylo řečeno i o vinylových deskách dokud se prodeje znovu nezvedly. Obě tvrzení byly nesprávné.
Nyní, téměř 30 let po uzavření firmy Sequential Circuits je Smith spolu s mnoha starými konkurenty a přáteli zpět v podnikání. Společnost Moog, která je zodpovědná za některé z nejslavnějších synthů všech dob, se také vrátila a vyrábí mimořádně kvalitní analogové přístroje ze své základny v Severní Karolíně i přes to, že zakladatel firmy zemřel v roce 2005. Před dvěma měsíci Don Buchla opět začal vyrábět nástroj Music Easel, který poprvé prodával v šedesátých letech. Tom Oberheim, jehož výrazné bílé syntezátory byly používány v průběhu 70. let 20. století se také vrátil k výrobě analogových nástrojů. V loňském roce britská firma Novation začala s produkcí nové verze starého nástroje nazvaného Bass Station.
Je fér říct, že vidíme zlatý věk analogových syntetizátorů, který se shoduje s nebývalým bláznovstvím v elektronické taneční hudbě v USA, která přeměnila třicet let historie britské hudby na rave kulturu s vysokým oktanovým číslem. Jen málo lidí se na to všechno více těší než Dave Smith. Když sledoval, jak jeho podnikání jde k dnu téměř před polovinou života, je snadné s ním soucítit, když vidíme, jak se hudební svět opět zbláznil pro jeho nástroje.
„Svým způsobem je tento nový zlatý věk analogů větší a lepší,“ pokračoval. „Poprvé byly syntezátory stále velmi nové a technologie se velmi rychle měnila. Hudebníci byli často přitahováni k nejnovějším výrobkům. Když DX-7 vyšel v 80. letech, stal se jedním z největších prodejních synthů všech dob. Nyní neexistuje žádný trh pro tyto nástroje ale všichni stále chtějí analogové synthy, které jim předcházely.
„Tento druhý zlatý věk je skvělá příležitost pro mou společnost ale zároveň pro desítky malých společností, které dělají analogové synthy, jež jsou zábavné ale zároveň dobré, což je v konečném důsledku to, o co tady jde.“
Další firmou, která inkasovala v analogovém oživení, je francouzská firma Arturia. Ta prodává velmi úspěšnou škálu softwarových programů, která napodobuje klasické analogové synthy včetně návrhů od Mooga a dokonce i Prophet 5 Davea Smitha. Počátkem roku 2012 vydali chtrý malý nástroj s názvem Minibrute, který zní stejně jako to naznačuje jeho název. Byl to tak úspěšný tah, že se obchody po celém světě vyprodaly a to měli ještě spoustu nevyřízených obědnávek. Po svém úspěchu se Arturia rozhodla vydat ještě mnohem jednodušší syntezátor nazvaný Microbrute, který se prodává za méně než 300 dolarů. Než aby Arturia udělala standartní tah a uvolnila zesílenou verzi Minibrutu vydala tuto dostupnější variantu. Netřeba dodávat, že tento okouzlující synth byl nalezen pod mnoha vánočními stromy.
Frederic Brun, prezident společnosti Arturia, byl překvapen úspěchem svých levných, ale charakteristických nástrojů. „Když jsme začali pracovat na MiniBrute nebylo zřejmé, že bychom měli takový úspěch,“ řekl mi.
Stejně jako Dave Smith, Brun věří, že tento znovuobjevující se prostor je nejlépe saturován malými, hbitými firmami. „Větší společnosti mají problémy se změnami a inovacemi,“ pokračoval. „To platí v každé oblasti. Dostatečně vnímající hudebníci se zajímají o analogové nástroje a to vyžaduje dobré porozumění trhu. Ale nemyslím si, že to velké firmy strádají. Skutečnou obtížností je předělat vlastní podnikání přesunem do jiné technologie, jiného typu marketingového stylu a jiného druhu odbornosti.
„Když máte velký obchod a velkou organizaci se setrvačností a mnohem více co stratit, je to mnohem těžší. Současný trend je analogový a i když vypadá jako krok zpět, vyždauje to nový a moderní přístup. „
Jedna důležitá věc, kterou je třeba poznamenat o oživení starých způsobů inženýrství, je to, že je vysoce závislá na internetu. Návrháři nástrojů často odpovídají svým fanouškům k produkci synthů, které jsou na míru přizpůsobeny požadavkům hudebníků, což jsem byl svědkem akce na Edinburském bytu syntetického inženýra Kena Macbetha. Někdy jokingly známý jako McMoog – jméno, které nenávidí
Jedna důležitá věc, která je třeba poznamenat o oživování starých způsobů inženýrství, je že je vysoce závislá na internetu. Návrháři nástrojů si často dopisují se svými fanoušy při vytváření syntetizátorů, které jsou pak přizpůsobeny požadavkům hudebníků. Byl jsem toho svědkem na akci v Edinburském bytu syntetického inženýra Kena Macbetha. Někdy vtipně přezdívaného McMoog – jméno, které nenávidí – Macbethovy analogové nástroje jsou široce považovány za nejlepší na světě, známý pro jejich luxusní design a lahodný zvuk. Jsou také mezi nejdražšími na trhu, přičemž jeho nejnovější desktopová jednotka prodávala za částku přesahující 3000 dolarů. Přesto slavní hudebníci jako The Orb, Jean Michel Jarre a Oskarový skladatel Hans Zimmer vlastní tyto krásné syntetizátory a tisíce lidí ho sledují na sociálních médiích abi jim neunikl nejnovější nástroj.
Je těžké tohoto muže vystopovat a komunikuje se svými fanoušky pomocí Youtube a Facebooku, ale jednou mi dal názor, který shrnuje důvod starého způsobu jak dělat věci.
„Digitální svět je o nulách a jedničkách, ale já pracuji mezi tím,“ řekl. „Podívejte se na vinyl: i když praská, kliká a šumí, má stále reputaci teplého, svěžího zvuk. Analogové syntetizátory mají podobnou pověst. „
V lednu se ukáže na festivalu hudebního svět v Anaheimu Kalifornii kde se pořádá výstava NAMM. Kde jinde než tady se lidé dozví jestli se nějaká velká firma rozhodla využít této rostoucí vášeňě pro analogové nástroje. Přesto pro menší je situace jasná. Metody staré školy vytvářejí lepší zvuk a vydělávají peníze. V tomto novém boji bych nevsadil na velké chlapce.